Meteoradar
P o č a s í

Hrozová

Obec Hrozová leží v jižní části osoblažského výběžku nedaleko státní hranice s Polskem. Z Krnova je to asi 30 km přes Město Albrechtice a Slezské Rudoltice. Dnes je částí obce Rusín.První písemná zpráva o existenci Hrozové je z roku 1309, oslaví tedy 700 let svého trvání. Počáteční osídlení bylo  slovanské, jak svědčí názvy obce v nejstarších písemných pramenech. Původní slovanské osídlení bylo postupně nahrazeno německým živlem, německý název obce je Grosse. Vesnice byla v majetku olomouckého biskupa a s obdobnými majetky patřila do tzv. „moravských enkláv“ ve Slezsku. Biskup udílí pak tyto majetky v léno různým šlechtickým rodům. Rodu Fulštejnů patří Hrozová až do roku 1566, potom se v držení obce střídají Sedlničtí z Choltic, Trachové z Březí, Lvi z Rožmitálu a posledními jsou Pinové z Friedenthalu. Friedenthalové nechali ve vsi v roce 1871 zbořit zchátralý zámek stojící na místě původní tvrze, o které je zmínka z roku 1642, kdy byla vypálena Švédy. Bohužel se nezachoval ani „zámeček ve švýcarském stylu“, postavený na místě zbořeného zámku, protože byl zlikvidován v 70. letech minulého století.

Kostel je dnes hlavní pamětihodností vesnice. Je zasvěcen sv. Michaelu Archandělovi a je uváděn již v roce

1309, stejně jako vesnice. Areál farního kostela včetně ohradní zdi kolem přilehlého hřbitova je zapsán

na seznamu nemovitých kulturních památek okresu Bruntál.

 

Jádro kostela je raně gotická stavba z poslední čtvrtiny 13.století, která byla během let několikrát přestavována

a upravována. V 15. století byla přistavěna sakristie a v 19. století nad ní oratoř. V roce 1758 byla upravena gotická okna na barokní. V 19. století byla provedena výměna krovu, zaklenutí lodě, přistavěna jižní vstupní předsíň, rekonstruovaná čtyřboká věž do dnešní podoby, přistavěno schodiště na novou kruchtu, vydlážděna podlaha mramorem. V 90. letech minulého století byla nahrazena břidlicová střecha plechovou

(snad jen provizorní) a v roce 2004 opravena kamenná zeď kolem hřbitova.

 

V interiéru je neorománský hlavní oltář z roku 1891 zhotovený podle skic opavského umělce Paula Assmanna, který se podílel i na výzdobě kazatelny s neorománským sloupkem a snad i na freskách na klenbě (bohužel přemalovaných). Oltářní plátno s obrazem sv. archanděla Michaela je z roku 1851 od A.Sperlicha. Kruchta je dřevěná na pseudorománských sloupcích z roku 1893. Obraz sv.Václava na koni z roku 1938 je přivezený novými osadníky z Volyně po 2. světové válce. Varhany z roku 1893 jsou od firmy Rieger z Krnova, kostel však měl varhany patrně již v roce 1672. Ve věži jsou 2 zvony, menší od firmy Hiller z Brna z roku 1920, větší od firmy Herold z Chomutova z roku 1923. Věžní hodiny z roku 1926 od firmy Beitel z Moravského Berouna se dokonce po létech podařilo uvést do chodu.

 

Další pamětihodností vesnice je dřevěná socha P. Marie (Hrozovská madona). Je datována kolem roku 1500 a je dnes vystavena ve Slezském zemském muzeu v Opavě.

 

Velkým milníkem v dějinách obce byl rok 1945. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a noví osídlenci hospodaří na přidělené půdě. Z počátku samostatně, pak na dva pokusy v JZD, nakonec však byly polnosti převedeny do státních statků. Vesnice se postupně vylidňuje, protože je nedostatek pracovních míst a

teprve až po roce 1990 se do ní zase vrací život. Občanské sdružení „Královský stolec“ obnovuje některé tradice, usiluje o oživení regionální historie, organizuje kulturní a společenské akce, opravy drobných

sakrálních a světských staveb, pořádá každoročně již tradiční „Setkání Hrozováků“.

Kostel

Kostel v Hrozové / foto a text Bohuslav Fajkus

 

Zajímavé dokumenty

 

Dokument ke stažení PDF

 

 

Dokument ke stažení PDF